Little Nightmares

Hororové hry jsou ve většině případů prezentovány z pohledu první osoby nebo z pohledu "přes rameno", aby byli hráči přímo v ději a vše se událo co nejblíže jejich osobě. Že to ale jde i jinak jsme se mohli přesvědčit už několikrát, například při herních titulech Limbo, Inside, či přímo ve hře Little Nightmares, kde je pohled na hru z výšky a hráči tak vše sledují z dálky. V kombinaci s malým děvčátkem jako hlavní protagonistkou je tak možné vidět špatný svět, který číhá na nevinnost dětské duše a snaží se ji pohltit.

Ani ve snu by jí nenapadlo, že se někdy ocitne na lodi, která je na první pohled opuštěna, ale po bližším prozkoumání zjistí, že je plná špatných postav a monster, které jí chtějí ublížit. Spolu s hráčem se tak musí dostat ven za každou cenu. Všechny lokality jsou navrženy tak, aby mohlo dívka se vším interagovat. Skvělý je i zvukový systém, jehož postupně budující tempo a pronikavé zvuky nedají hráčům spát. Spolu s pomalou kamerou tak má každá akce náboj jako z hororu.

Asi největším tahákem hry je ale kontrast obrovského světa s malou hrdinkou. Ta působí opravdu bezmocně a jediné, co může dělat, je běžet a schovávat se. V temnotě je její jedinou záchranou malý zapalovač, se kterým si svítí na cestu. Dá se pracovat is kamerou a to tak, že je možné naklonit ji kus do stran, aby hráči viděli, co je před nimi, za nimi a pod. Hra není celá v 2D, jak by se mohlo zdát.

Místnosti mají totiž 3D prvky, takže je možné běhat do všech směrů, jakož i do výšek. Je třeba si ale dávat pozor na skákání a špatné posouzení aktuální pozice, aby nedošlo ke špatným rozhodnutím. 3D může být ošidné a hráči tak budou muset projít daný úsek od začátku.
Jako hra progresi, hráči mohou získat i nějaké ty sběratelské předměty, které jsou lákadlem i na druhé Přejetí, kdy je mohou posbírat všechny. Little Nightmares má něco kolem 5 hodin čistého herního času, takže na jeden večer je o "zábavu" postaráno.