Pískoviště=sandbox. Když k němu přijdete, můžete si na něm dělat, co se vám zlíbí, tedy za předpokladu, že mu nevládne silnější předškolák a že si vystačíte s pískem a bábovičkami. Dokonce, i když je na pískovišti už něco postaveného, je jen na vašem zvážení, jestli stavbu nezbouráte a nepostavíte na ní něco lepšího, něco svého. A takové jsou i sandboxové hry – poskytují vám jen prostředí, které můžete změnit podle svého uvážení a svých schopností. Jde o nejvyšší kategorii svobody v oblasti počítačových her, ale nesmíme zapomenout ani na ostatní podobné žánry a částečně se překrývající označení. Co je pravá sandboxová hra? Co je open world, nebo emergentní (vznikající) hratelnost, a proč vůbec o nich v souvislosti se sandboxovými hrami mluvit?

Proč se vůbec v poslední době tolik mluví o sandboxech, open world hrách a emergentní hratelnosti? Důvodem je, že zejména v online žánrech se vývojářům začíná zdát, že když do hlavní role obsadí hráče, nikoliv (pečlivě a dlouho vytvářený) obsah, hra bude nejenom lepší, ale také jednodušší na výrobu. Množství úsilí, které bylo vloženo do obsahu World of Warcraft a podobných prastarých onlinovek už se dnes prostě nenosí. Abychom ale byli féroví, jsou to i hráči, kdo po větší svobodě a hlavně seberealizaci volá, ne jenom „líní“ vývojáři.

Slovníček

Ačkoliv je tento článek o hrách opravdu sandboxových, nejprve je musíme vymezit proti hrám s otevřeným světem. Ne každá hra v otevřeném světě má dostatek sandboxových prvků, ne každé procedurálně generované prostředí dá vzniknout emergentním událostem.

• Open world – otevřený svět, ve kterém má hráč volnost se rozhodnout, kam půjde, co tam bude dělat a jak vyřeší zadané úkoly (nemusí být přítomno, průběh questů může být i lineární).

Ne (zdaleka) každý Open world je i sandbox

• Procedurálně generované prostředí – místo aby vývojář modeloval celé prostředí, pouze vytvoří pravidla, podle kterých ho vytvoří počítač. Například ve hře Elite (i novějším Elite: Dangerous) budou procedurálně generovány celé planety a systémy. Generovány byly i lokace ve hrách série The Elder Scrolls a podobně. Procedurálně generované jsou i světy v Minecraftu. Nevýhodou systému může být, že lokace nejsou unikátní (jakkoliv mohou být rozmanité), nebo jsou unikátní až po zásahu vývojářů. Výhodou je naopak malá náročnost na data a rychlost vytvoření velkých lokací.
• Emergentní hratelnost – jde o stav, ve kterém ve hře vznikají komplexní situace díky hráčovým zásahům do jinak jednoduchých herních pravidel. Jde vlastně o ideální případ, kdy hra dokáže vytvářet ve spolupráci s hráčem vlastní silné příběhy, což není vůbec snadné. Mnohem snáze emergentní hratelnost objevíme v multiplayerových a online titulech, která je založena na hráčích, kteří snáze (spolu i proti sobě) takové situace vytvoří. Příkladem budiž souboje frakcí v EVE Online ústící v galaktické bitvy, nebo neuvěřitelně komplexní situace (dalo by se říct, že jde už spíše o příběhy), které mohou vzniknout v singleplayerové hře Dwarf Fortress.

Obří bitvy mezi hráči v EVE Online jsou dokonalým příkladem emergentní hratelnosti

• Sandbox – jak už jsme řekli, jde o pískoviště. Hráč dostane jen pískoviště, bábovičky, nebo jen nástroje pro tvorbu báboviček a může si dělat, co chce. Dobrá singleplayerová hra může vyústit v emergentní hratelnost a příběh (mnohem snadněji u onlinovek) a v zásadě není problémem ani procedurálně generované prostředí. Míra „sandboxovosti“ je však u různých titulů zcela odlišná. Některé hry vsázejí na neomezený pohyb, crafting a živoucí ekonomiku, jiné na totální svobodu a třetí třeba na hráčské budování.

Sandboxové principy

Jako ukázku sandboxu budeme neustále uvádět Minecraft. Ten spojil sandbox, open world i procedurálně generované prostředí do jednoho, přičemž každý hráč alespoň občas narazil na něco, co by sneslo i nálepku „emergent gameplay“. Po zhruba třech letech od vydání je v mnohém stále nepřekonán, protože velká studia potřebují na adekvátní reakci hodně času, viz Sony Online Entertainment a jeho EverQuest Next, či Epic se svým Fortnite a ArcheAge od XL Games. Co ale Minecraft udělalo biblí sandboxu?

Hlavním principem sandboxu je, že hráč nedělá to, co mu svět dovolí, ale že si hráč přeměňuje svět do takové podoby, která mu vyhovuje. Hra může být sebe nelineárnější, open worldová i procedurálně generovaná, ale pokud ji hráč nedokáže „překopat“, nemůže jít o sandbox.

Ve hrách se sandboxové prvky objevují i omylem, když si hra dovolí hráči dát dostatek prostoru a využívání nezamýšlených efektů neoznačí za bugy a neopraví je. Příkladem velmi lehkého sandboxu budiž například překonávání vysokých překážek ve hře Deus Ex díky odrážení se od na zeď připevnitelných výbušnin.

Minecraft však zašel mnohem dál – procedurálně vygeneroval svět, ve kterém jen nastavil základní mechanismy, dal hráčům zábavný craftovací systém a dál už nic neřešil. Bylo na hráči, jak si podrobí svět, jestli se pokusí jen přežít, nebo se požene za některým z cílů, které si určil (protože Minecraft vám ani ten cíl neurčí). V souvislosti s Minecraftem se často zmiňuje těžba surovin, ovšem snad více než ta je pro samotný pocit svobody (a nejde jen o pocit, ale o reálnou herní svobodu) důležitá možnost měnit prostředí, prokopat se klidně až na dno světa – to umožnil fakt, že je svět stvořen z voxelů, které jsou opakem rigidních modelů a povrchů. Voxel lze zničit, lze se jím prokopat, jde vlastně o stavební součástku, se kterou vám dovoluje autor hry dělat, co se vám zlíbí a na co máte nástroje. Jakoby byl celý svět a každá budova stvořena z lega, kdy záleží jen na vás, zda a kde kostičku odeberete a zda a kde ji zase přidáte. Tímto směrem, který je extrémně náročný a Minecraft ho mohl sledovat jen díky extrémní velikosti voxelů, která vyústila v jeho „hranatost“, se dnes vydává stále více her, které se chtějí honosit nálepkou „sandbox“. A už dnes, v rámci alfatestování, nebo betatestování, ukazují, že mohou tento nezávislý bestseller kvalitativně překonat.

Cesta Minecraftu však není ta jediná – Epic ukazuje, že pískoviště vytvoří i ve hře, která má jasně stanovený cíl, a ArcheAge zase dokazuje, že sandboxových kvalit lze dosáhnout i prostým přidáváním možností, ne jen redukcí omezení.

Sandboxové hry

Následující sandboxové hry mají, až na výjimky, zcela odlišný gameplay a různě použité prvky, které bychom za sandboxové mohli označit. Přesto je právě volnost a možnost ovlivňovat svět kolem sebe tím hlavním, co je definuje. Vycházejí z toho samého, tedy že hlavním nositelem zábavy je hráč se svou kreativitou, které neradno stát v cestě.

Minecraft

Legenda, které už nikdo neodpáře těch více než 50 000 000 prodaných kopií na všech platformách. Toto číslo ještě poroste, protože prozatím tu není nic, co by se Minecraftu rovnalo, nebo ho převyšovalo. Minecraft patří mezi opravdové sandboxy, které jsou zcela závislé na tom, co hráč chce dělat.

Výhody: Plně voxelová grafika. Hutný craftovací systém. Procedurálně generovaný svět.

Nevýhody: Grafika. Primitivní provedení soubojů.

Míra sandboxu: 9/10 – Rezervy tu jsou, ovšem žádná hra zatím nedospěla dál (až na Dwarf Fortress, což je ale kapitola sama pro sebe, které se tu nemůžeme věnovat).

​

Fortnite

Jestliže jsme Minecraftu vyčítali hlavně grafiku a akční složku, u Fortnite to budou dvě z velkých předností. Hra má navíc jasný cíl, uchránit Brány před vlnami nepřátel, kteří se objeví, když se je pokusíte obsadit a uzavřít. Nepřátelé se hromadně jmenují Storm, tedy Bouře a opravdu neradi vidí, když jim Brány zavíráte. Proto se na uzavření musíte připravit – v kooperujícím týmu a jak uznáte za vhodné. První fáze hry je ryzí sandbox s trochu osekanými, nebo možná lépe řečeno automatizovanými možnostmi. Budete pobíhat po okolí, sbírat předměty, rozebírat nefunkční stroje a z nich získávat materiály, hledat skryté poklady a se vším získaným materiálem se pokusíte vybudovat účinnou obranu před vlnami nepřátel, což je druhá fáze. Je jen na vás, jestli zvolíte komplikovanou Pevnost plnou pastí, nebo se rozhodnete pro jinou formu obrany, je to jen na vás a na vašem týmu, v němž hrají roli i různá povolání. Jde tedy o sandbox svými mechanismy, ale s jasně daným cílem a tím je uchránit Bránu před tím, aby ji Bouře znovu otevřela.

Výhody: Grafika. Cíl hry. Vysoké tempo hry. Kooperativní hratelnost. Průzkum/sběr/stavění. Propracovaná akce

Nevýhody: kooperativní hratelnost (potřebujete dobré parťáky pro tu pravou zábavu), omezené sandboxové možnosti dané charakterem hry

Míra sandboxu: 6/10 – objevování, sbírání, rozebírání, budování a interakce mezi nepřátelskou AI a týmem hráčů rozhodně způsobí mnoho zajímavých situací, viz náš odstavec o emergentní hratelnosti

Akční a budovatelská složka jsou stejně důležité

Space Engineers

Hra, která má sandbox v krvi a teprve na něm staví další možnosti. Čeští Keen Software House v ní využili engine ze své střílečky Miner Wars, který je specifický zejména tím, že využívá voxely, hlavně kvůli interakci s asteroidy, kterými se lze doslova prostřílet. Ovšem Space Engineers na to jdou jinak a hráčům dávají do rukou jen kosmonauta, který staví lodě, případně těží suroviny a tak dále.

Stejně jako Minecraft, i Space Engineers mají 2 módy – ten tvořivý, kde si prostě jen stavíte a svoje výtvory testujete (rakety samozřejmě mohou létat a poměrně realisticky kolidovat a rozpadat se), a pak Survival. V něm jde o přežití, těžbu a stavbu, přičemž hře chybí hlavně umělá inteligence a s ní spojené PvE. Přesto jsou Space Engineers velkou sandboxovou peckou, která hlavně v multiplayeru ještě neřekla své poslední slovo – hráči mohou vytvářet čím dál sofistikovanější vesmírná plavidla a bojovat proti sobě v graficky krásně zpracované vesmírné hře.

Výhody: Atraktivní prostředí. Fyzika kolizí vesmírných plavidel. Voxelová grafika.

Nevýhody: Hra je zatím nedodělaná. Zcela chybí PvE prvek.

Míra sandboxu: 9/10 – Pravý sandbox, který tvůrci snadno rozvinou přidáním dalších možností, ovšem s chybějícím PvE bude velmi záležet na kvalitách multiplayeru.

EVE Online

A ještě jednou do vesmíru. EVE Online je legenda už dnes, ovšem jejím největším problémem je, že je tak moc sandboxová a tak moc nacpaná lidmi, že jedinec v ní nezmůže skoro nic. Připomíná náš vlastní svět, ovládaný nejmocnějšími, kteří mohou zdánlivě cokoliv, zatímco se ostatní mohou realizovat alespoň v prostoru, který jim zbývá. A to je škoda, protože EVE Online nenabízí všechny možnosti všem, což je oproti všem ostatním hrám v našem výběru prostě problém.

Výhody: Totální sandbox ve smyslu, že hráči tvoří svět a jeho ekonomiku.

Nevýhody: Hierarchický sandbox ve smyslu, že všichni dohromady tvoří svět a jeden hráč je jen jeho zanedbatelnou součástí s omezenými možnostmi (tedy hyperrealistická hra, hlavně ve svém ekonomickém modelu).

Míra sandboxu: 9/10 – Jeden bod dolů za to, že zvolený model trochu zapomíná na zábavnost a své neomezené možnosti nenabízí každému, ovšem hra je dokonalým představitelem emergentní hratelnosti a emergentního příběhu.

Nekonečný vesmír v EVE Online není snadné ovládnout

ArcheAge

Poslední tři hry mají šanci stát se novými superstar na stále oblíbeném poli fantasy MMORPG her. Free-to-play model, slušivá grafika, fantasy a sandbox – přesto se od sebe tyhle tři hry liší jako den a noc.

ArcheAge přistupuje k sandboxu z pozice klasické MMORPG hry. Nabízí tedy hutný obsah, questy a rozlehlý svět, který však dále osvobozuje a dovoluje hráčům ho výrazněji měnit. Ekonomika, budování i pohyb po světě jsou oblasti, ve kterých ArcheAge nabízí dosud neviděnou míru svobody. Ekonomika bude záviset na těžbě a tvorbě hráčů, kteří si budou moci stavět i vlastní sídla, a díky pohybu na vodě, pod vodou i ve vzduchu se hráči mohou po kontinentech i mořích mezi nimi pohybovat, jak se jim zlíbí.

Stejná svoboda je hráčům dána i v povoláních, která tu sice jsou, ale hráč je může libovolně kombinovat a měnit, jak se mu zlíbí. Problémem tohoto systému je, že příliš nekoresponduje s RPG principy ve videoherním smyslu slova. Buildy lze měnit jako ponožky. Ale opravdu je to o tolik horší, než mít několik postav s různými povoláními? Doba přísně specializovaných buildů a povolání je, zdá se, pryč, což ukazují i další dvě hry v našem výběru.

ArcheAge toho ale nabízí ještě mnohem více, proto se mu budeme věnovat i v samostatném článku.

Výhody: Provázání sandboxu (skoro na úrovní EVE online) s typickým MMORPG obsahem jako jsou dungeony

Nevýhody: Pokud má být tohle hra pro desítky milionů hráčů na dalších 10 let, musí ještě zapracovat na grafice, která je sice pohledná, ale nedosahuje kvalit již existující, nebo teprve vyvíjené konkurence. Zastaralý (targetovací) soubojový systém.

Míra sandboxu: 9/10 – Otevřený svět závislý na hráčích není nepodobný tomu v EVE online, ovšem ve fantasy provedení.

Everquest Next

Pokud se v online hrách mluví o next-gen zážitku, často se spojuje se Sony. Není totiž žádným tajemstvím, že tato firma, velmi činná na poli MMORPG her, v poslední době výrazně utlumila své starší onlinovky a že vkládá velké naděje do tří nových titulů – pokračování legendární MMORPG série Everquest, tajuplného Landmarku a zombie survival akci H1Z1. Už kvůli značce, která sama o sobě přiláká miliony hráčů, je samozřejmě Everquest Next tím hlavní želízkem v ohni.

Jde o free-to-play sandbox, který spojuje questování s volností, podobně jako ArcheAge, ale na vše jde opačně. Nejprve totiž vychází ze sandboxu a až poté na něm staví poctivé RPG. Vše ostatní ale bude v zásadě podobné – hráči budou těžit, tvořit a budovat, pohánět ekonomiku světa a na pozadí jakýchsi příběhových questů vytvářet to nejdůležitější, svět a svůj zážitek. Everquest Next navíc používá čistě voxelovou grafiku, takže prostředí je plně zničitelné (zničitelné ale budou i předměty vytvořené craftingem, takzvané Props, které už ze své podstaty nemohou být voxelové). Technologicky je hra o parník dál, než ostatní podobné projekty, kdy přináší AAA grafiku společně s mechanismy, které jsou ještě detailnější a svobodnější, než ty v Minecraftu. Gildy budou stavět svá města, hráči si budou moci užívat spoustu originálních povolání a Sony slibuje (a ukazuje), že každý detail hry bude naprosto promyšlený a perfektní. A to i kvůli svému „testovacímu nástroji“, kterým je poslední hra v našem výběru, Landmark.

Výhody: Kvalitní grafika včetně plně zničitelného voxelového světa a budov. Hráčská ekonomika a budování domovů i celých měst. Hra je stavěna na robustním sandboxovém základu, ne naopak jako v ArcheAge.

Nevýhody: Do vydání je ještě pořádný kus času.

Míra sandboxu: 9/10 – Některé budovatelské možnosti nebudou tak bohaté jako v Minecraftu, nebo Landmarku, ale ve všem ostatním hra bez problémů dorovnává, nebo překonává konkurenci. Díky zničitelnému prostředí a emergentní AI se můžeme těšit na celou řadu náhodných, avšak nevyhnutelných ukázek emergentní hratelnosti.

Tenhle Kerran dokáže kromě nepřátel ničit i prostřredí a třeba si prokopat cestu do dungeonu

Landmark

Ultimátní i ultimativní sandbox. To si takhle lidé v Sony Online Entertainment řekli, že se jim nechce vytvářet Everquest Next, a tak dají lidem do ruky nástroje, kterými to dokážou udělat sami. Proto se Landmark točí kolem voxelů a stavebních nástrojů, těžby a craftingu. Hra je postavena na stejném základě a 90 % věcí z Landmarku je tam hlavně proto, že jde o mechanismy vytvářené pro Everquest Next. Přesto je hra naprosto unikátní už sama o sobě. Neexistuje větší a hezčí sandbox.

Hráč se dostává do role postavy, která může těžit, craftovat a hlavně budovat. V Landmarku jsou všechny schopnosti, podobné jako v Minecraftu, závislé na použitých předmětech, což platí i pro bojové dovednosti, rozmanité pohybové schopnosti a samozřejmě pro vše od těžby po crafting. Impozantní jsou však hlavně budovatelské možnosti, které by mohly konkurovat i profesionálním modelovacím programům. Ne nadarmo tak Sony klade obrovský důraz na hráče a komunitu a slibuje jim, že vybrané hráčské výtvory se dostanou i do Everquestu Next.

Hra neustále bobtná a funguje i jako inkubátor a testovací prostředí pro mechaniky později použité pro Everquest Next, ale je to zábava i pro každého, koho bavil Minecraft s jeho neomezenými možnostmi. Voxelová grafika je v případě Landmarku opravdu úžasná a přináší to, co jsme vždycky chtěli – Minecraft bez kostiček a v AAA grafice.

Výhody: Totální sandbox s AAA voxelovou grafikou a rostoucími možnostmi. Nejlepší výtvory hráčů se mohou dostat (se dostanou) až do Everquestu Next.

Nevýhody: Pokud vás nebaví stavět, možná pro vás Landmark nebude tak atraktivní jako Everquest Next.

Míra sandboxu: 9/10 – Landmark v zásadě nabízí next-gen Minecraft s mnohem větším množstvím mechanismů, ovšem i v Landmarku nám možná chybí i nějaký ten jasnější cíl (pokud si nedáte za cíl, že se vaše sídlo pro Temné Elfy nedostane do Everquestu), ke kterému bychom se chtěli s pomocí všech těch úžasných báboviček a lopatiček dopachtit.

​A tak potkal Minecraft pořádnou grafiku...

Otázkou na závěr tedy je, zda se nám takové hry líbí – ve všech jde hlavně o hráče, kteří si až 90 % zážitku vytvoří sami se svou kreativitou, nebo při interakci s dalšími hráči. Tvůrci se v sandboxu nepasují do role vypravěčů, kteří nás vedou příběhem, ale bohů, kteří nás prsknou doprostřed pískoviště, kde platí pár základních pravidel. Vyprávění už bude jen na nás, na hráčích. Dokud bude pár takových her, není třeba se bát přetlaku, a Minecraft ukázal, že jde o model atraktivní pro desítky milionů hráčů, ale sami jsme zvědaví, kolika z toho zástupu kvalitních sandboxů (vybrali jsme jen pár těch nejzajímavějších) se podaří opravdu prorazit.